4 Vesta je planetkou obíhající v hlavním pásu planetek mezi planetami Mars a Jupiter. Je co do rozměru třetím největším tělesem této kategorie, co se týče hmotnosti dokonce druhým nejhmotnějším. Jako jediná z planetek může být za mimořádně příznivých okolností viditelná na noční obloze pouhým okem. Podle charakteru oběžné dráhy patří do skupiny I v hlavním pásu. Současně je mateřským tělesem rodiny vestoidů.

Meteority z planetky 4 Vesta

Diferencované achondrity skupiny HED (Howardity, Eucrity a Diogenity) pochází z planetky 4 Vesta, nebo z planetek vzniklých její fragmentací. 

Meteority HED zažily rozsáhlé vyvřelé zpracování, které se příliš neliší od magmatických hornin nalezených na Zemi, a proto se velmi podobají pozemským vyvřelinám. 

Howardity jsou regolithové brekcie skládající se převážně z fragmentů eucritu a diogenitu (poměr 9 - eucrit : 1 - diogenit). Howardit se zformoval po nárazu dalšího tělesa do planetky, později podléhal dalším novějším nárazům a litifikoval se za působení tlaku z nadložních vrstev. Regolithové brekcie nebyly na planetě Zemi nalezeny. 

Howardity jsou pojmenovány po Edwardovi Howardovi. Edward Howard byl jedním z prvních vědců, kteří chemicky analyzovali složky meteoritů. 

Eucrity se skládají z bazaltů z kůry planetky 4 Vesta. Většinou se skládají z pyroxenu, holubitu a plagioklasu (anorthit).

Eucrity jsou pojmenovány podle řeckého slova eukritos což znamená "snadno rozlišitelné". Snadno rozlišitelné jsou v eucritech silikátové minerály, které lze snadno odlišit díky jejich relativně velké zrnitosti.

Diogenity mají plutonický původ, ztuhly ve velké hloubce planetky 4 Vesta. Za působení vysokého tlaku kůry vznikly krystaly, které jsou u diogenitů větší než u eucritů. Tyto krystaly obsahují primárně orthopyroxen, plagioklas a olivín.

Diogenity jsou pojmenovány po Diogenésovi z Apollónie, byl to starořecký filozof, který jako první navrhl původ meteoritů ve vesmíru.