Úvod do Runiverza

Úvodní článek na mém webu jsem se rozhodl věnovat často kladeným otázkám. Obecné povědomí o meteoritech a zajímavostech okolo nich je většině stále skryto. To je důvod, proč jsem se rozhodl na mém webu věnovat také článkům.

• Co je to meteorit a jak ho poznám?

Nejprve si pojďme připomenout co je to meteorit. Meteorit je větší kosmické těleso, kterému se podařilo překonat zemskou atmosféru, aniž by se roztavilo, nebo vypařilo. Meteorit je označení pro již padlý objekt na zemský povrch či povrch jiné planety. Pokud je člověk svědkem průletu kosmické horniny (meteoroidu) atmosférou, vidí světelný jev nazývaný meteor, v případě větší světelnosti bolid.

Charakteristických znaků meteoritů je více. Je třeba mít na paměti, jakou cestu má každý meteorit za sebou. Při průletu atmosférou rychlostí 11 - 72 km/s prochází objekt extrémně nepříznivým prostředím. Vysoké tření, vysoká teplota a turbulentní proudění vzduchu. Toto prostředí se doslova otiskne do každého meteoritu a pomůže při identifikaci.

Můžeme zde pozorovat charakteristické zbarvení natavené kůrky (výrazně tmavší, než vnitřní část). Charakteristické jsou pak také regmaglypty, jsou to tzv. "vtlačeniny", které připomínají vtisky prstů a za jejich vznikem stojí právě turbulentní proudění vzduchu při průletu objektu atmosférou. Průlet meteoroidu atmosférou má také za důsledek, že meteorit nemívá ostré hrany. K identifikaci meteoritů nám může napovědět i jejich magnetismus. Hustota meteoritů je výrazně vyšší, než u pozemních hornin. Proto je váha dalším důležitým ukazatelem, při posuzování pravosti meteoritů.

Vesmírné kamení se dále vyznačuje tím, že se na něm nenachází dutinky, či bublinky, které můžeme najít na pozemských horninách, kde jsou způsobeny například magmatickou činností.

Je samozřejmostí, že ne všechny meteoroidy projdou atmosférou bez poškození. Je velmi častým jevem, že meteoroid při průletu atmosférou exploduje a na povrch dopadnou pouze jeho fragmenty. V těchto případech se snižuje pravděpodobnost určit pravost meteoritů podle charakteristických znaků kůrky. Současně se, ale naopak otevírá pohled do lomu kamenu, kde se dá ověřit přítomnost světlého křemene nebo kalcitu. Žádný meteorit totiž neobsahuje ani jeden z těchto minerálů. V těchto, ale i ve všech ostatních případech je 100% jistotou nechat si zjistit spektrometrickou analýzou obsažené prvky a jejich množství. Složení meteoritů je opravdu nezaměnitelně jedinečné, prvky obsažené v meteoritech jsou gallium, germanium, iridium, kobalt, titan, nebo prvky jako křemík, hliník, vápník, hořčík, síra, chlor a další. V meteoritech se nachází také řada minerálů, které se na planetě Zemi nevyskytují, nebo se vyskytují jen velmi vzácně např. taenit, plessit, troilit, kamacit nebo schreibersit.

• Jak sehnat meteorit?

Meteority lze získat dvěma způsoby. Prvním způsobem je koupě meteoritů od ověřených prodejců. Zárukou férového obchodu a pravosti prodávaného zboží je pro zákazníka členství prodejce v mezinárodní asociaci sběratelů meteoritů (I.M.C.A). V ideálním případě provedení analýzy prodávaných meteoritů a doložení protokolů o spektrometrickém měření. Celá má sbírka pochází od prověřených dodavatelů. Část mé sbírky, která je k vidění na mém webu pochází od ověřeného člena I.M.C.A Jaroslava Filipa, u kterého je protokol o spektrometrické analýze obsažených prvků součástí každého meteoritu. Zastoupení v mé sbírce mají také meteority od Zdeňka Schneidera, taktéž člena prestižní asociace I.M.C.A.

Druhým o poznání náročnějším způsobem je samotné nalezení meteoritu. Největší počet nalezených meteoritů na světě pochází z míst, kde jsou dobře viditelné a nezanikají v okolním prostředí, např. Antarktida, nebo Saharská poušť. Odhaduje se, že z těchto dvou nalezišť pochází až ¾ všech známých meteoritů.

• Dopadl nějaký meteorit na území České republiky?

Na území České republiky dopadlo kolem tří desítek evidovaných meteoritů. Počet neevidovaných, které dopadly bez povšimnutí lidského oka je ovšem "ve hvězdách".

Vzhledem k tomu, že v České republice není pád meteoritu častým jevem, je zde v současné chvíli nalezení meteoritu velmi obtížné. Nicméně ne nereálné. Je známo několik pádových oblastí, kde by se teoreticky mohly nacházet doposud neobjevené části dříve padlých meteoritů. Zde štěstí přeje odhodlaným.

Nejstarším a současně nejtěžším známým meteoritem, který dopadl na území České republiky je meteorit Loket. Železný meteorit (IID) Loket dopadl roku 1400, vážil celých 107 kg a jeho část je k vidění na hradě Loket. Přesné místo dopadu je neznámé.

• Když najdu meteorit, mohu si jej nechat?

Záleží na legislativě každé země. V legislativě České republiky není nález meteoritu výslovně upraven, z čehož vyplývá, že nalezený meteorit patří nálezci. Ovšem oznámení nálezu astronomickému ústavu AV ČR a zařazení meteoritu do oficiální databáze meteoritů značně zvyšuje jeho hodnotu, jak vědeckou, tak i komerční. V některých zemích je nálezce meteoritu povinen meteorit odevzdat. Například na Slovensku je dle písmena d) odst. (1) §10 vyhlášky č. 170/2021 Z. z. meteorit nalezený na území Slovenské republiky chráněný a musí se odevzdat.

• Může sloužit meteorit jako investice?

Meteority jsou kvalitní investiční položkou na trhu všeobecně. U Některých velmi vzácných meteoritů přesahuje hodnota za gram i cenu zlata. Nejvzácnějšími meteority, tedy i nejlepšími investičními kousky jsou vedle velmi raritních solitérních kousků, meteority lunární a marsovské, kterých je ze všech nalezených na Zemi pouze 0,1%. Železo - kamenné meteority, které jsou díky svému přitažlivému vzhledu velmi žádané se také řadí mezi kvalitní investici. Svoji roli také hraje, zda má meteorit svůj rodokmen (známé místo původu), zda byl pozorovaný nebo zdokumentovaný pád. Každý meteorit je unikátní a žádný stejný už z nebe znovu nespadne, proto jsou i meteority běžnějších druhů dobrou investicí.

Stáří nejstarších prachových zrn z karbidu křemíku obsažených v meteoritu Murchison se odhaduje na 7, 5 miliardy let. Tato zrna jsou tak nejstarším objeveným materiálem na planetě Zemi. Stáří slunce, je přibližně 4, 6 miliardy let.

Meteoritům zdar! Mgr. Radek Šrejbr, 27. 6. 2022